Roční zúčtování daně, nebo daňové přiznání? Jaký je mezi nimi rozdíl

6. 3. 2024

Každý rok se řada zaměstnanců setkává se stejnou otázkou: stačí roční zúčtování daně od zaměstnavatele, nebo je nutné podat daňové přiznání? Přestože se tyto pojmy často zaměňují, jedná se o dva rozdílné postupy s odlišnými pravidly. V článku vysvětlujeme, kdy lze využít roční zúčtování a kdy už se daňovému přiznání nevyhnete.

V praxi velmi často dochází k nejasnostem ohledně rozdílu mezi ročním zúčtováním daně a daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob. Někteří zaměstnanci se mylně domnívají, že zaměstnavatel za ně automaticky podává daňové přiznání, což ale neodpovídá skutečnosti.

Co je roční zúčtování daně

Roční zúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti provádí zaměstnavatel, a to na žádost zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen zúčtování provést nejpozději do 31. března po skončení zdaňovacího období.

Aby bylo roční zúčtování provedeno, musí zaměstnanec:

  • požádat posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období,

  • podat žádost nejpozději do 15. února následujícího roku.

Ve většině případů vede roční zúčtování k vrácení přeplatku na dani, například díky uplatnění slev nebo nezdanitelných částí základu daně.

Pokud měl zaměstnanec v průběhu roku více zaměstnavatelů, je povinen k žádosti doložit Potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů. Výjimkou jsou příjmy z dohod o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, u nichž byla uplatněna srážková daň – v těchto případech se potvrzení nedokládá.

Součástí žádosti o roční zúčtování jsou také podklady k uplatnění nezdanitelných částí základu daně, například:

  • úroky z hypotečního úvěru na bydlení,

  • příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří,

  • příspěvky na soukromé životní pojištění nebo pojištění dlouhodobé péče.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Daňové přiznání si poplatník podává sám, případně může jeho zpracování a podání svěřit daňovému poradci. Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, je výsledek daňového přiznání stejný jako výsledek ročního zúčtování daně.

Rozdíl je především praktický:

  • roční zúčtování provádí zaměstnavatel bezplatně,

  • zpracování daňového přiznání třetí osobou je obvykle zpoplatněno.

Pokud tedy zaměstnanec nemá zákonnou povinnost podat daňové přiznání, je pro něj zpravidla jednodušší využít roční zúčtování daně u zaměstnavatele.

Kdy je nutné podat daňové přiznání

Existují však situace, kdy zaměstnavatel roční zúčtování provést nemůže a poplatník má povinnost podat daňové přiznání sám. Jedná se zejména o tyto případy:

  • souběžná dvě zaměstnání, z nichž je odváděna zálohová daň,

  • příjmy z kapitálového majetku, které nebyly zdaněny srážkou u zdroje,

  • jakékoli příjmy ze samostatné činnosti, z nájmu nebo ostatní příjmy,

  • předčasné ukončení penzijního nebo životního pojištění, u kterého byly v minulosti uplatněny daňové odpočty,

  • předčasná výplata z produktu spoření na stáří, kdy je nutné dodanit státní příspěvky.

V těchto situacích je podání daňového přiznání povinné a roční zúčtování daně již nepřichází v úvahu.


Shrnutí

Zatímco roční zúčtování daně je jednoduchým řešením pro zaměstnance s jediným zdrojem příjmů, daňové přiznání je nutností ve chvíli, kdy má poplatník složitější příjmovou strukturu. Správná volba postupu může ušetřit čas, ale i předejít chybám a sankcím.

Pokud si nejste jistí, zda se vás týká roční zúčtování, nebo máte povinnost podat daňové přiznání, kontaktujte nás. Rádi vám pomůžeme zvolit správný postup a zajistit bezchybné zdanění.

Článek připravil tým Bineo Bohemia, který se specializuje na daně z příjmů a praktickou daňovou problematiku.

© 2018—2026 BINEO Bohemia s.r.o.