Změny zákoníku práce účinné od 1. srpna 2024
Rok 2024 přinesl celou řadu legislativních novinek v oblasti daní, účetnictví i pracovního práva. Další významná změna se týká zákoníku práce, jehož novela nabyla účinnosti od 1. srpna 2024. Úpravy se dotýkají zejména minimální mzdy, zaručené mzdy, rozvrhování pracovní doby a kolektivního vyjednávání.
V průběhu roku 2024 došlo k několika důležitým legislativním změnám, které ovlivňují každodenní fungování zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jednou z nejnovějších je novela zákoníku práce účinná od 1. 8. 2024, která přináší hned několik praktických úprav.
Nový způsob stanovení minimální mzdy
Zásadní změnou je úprava mechanismu výpočtu minimální mzdy. Dosud byla minimální mzda stanovována vládním nařízením vždy s účinností od začátku kalendářního roku, a to s ohledem na vývoj mezd a spotřebitelských cen.
Nově se minimální mzda určuje jako součin predikované průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství pro následující rok a koeficientu minimální mzdy. Tento koeficient stanovuje vláda po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody, a to vždy na dvouleté období.
Při jeho nastavení se zohledňuje zejména:
-
kupní síla minimální mzdy a životní náklady,
-
celková úroveň mezd a jejich rozdělení,
-
tempo růstu mezd a produktivita práce,
-
dlouhodobý ekonomický vývoj.
Současně se používá orientační referenční hodnota ve výši 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.
Zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru
Další významnou změnou je zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru. Doposud byly pracovní pozice rozděleny do osmi skupin, pro které byly stanoveny minimální úrovně zaručené mzdy.
Zaručený plat však nadále zůstává zachován ve veřejném sektoru. Nově je zde systém zjednodušen a pracovní pozice jsou rozděleny do čtyř skupin, přičemž plat činí:
-
v 1. skupině – 1násobek minimální mzdy,
-
ve 2. skupině – 1,2násobek minimální mzdy,
-
ve 3. skupině – 1,4násobek minimální mzdy,
-
ve 4. skupině – 1,6násobek minimální mzdy.
Samostatné rozvrhování pracovní doby zaměstnancem
Novela zákoníku práce umožňuje, aby si zaměstnanec sám rozvrhoval pracovní dobu do jednotlivých směn, a to na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. V dohodě musí být jasně stanoveny podmínky tohoto rozvrhování.
Zaměstnanec je i nadále povinen dodržovat:
-
zákonné doby odpočinku a přestávek,
-
maximální délku směny, která činí 12 hodin,
-
u zdravotnického personálu může směna výjimečně dosáhnout až 24 hodin.
Zjednodušení plánování dovolené
Zaměstnavatelé již nemají povinnost vytvářet písemný plán čerpání dovolené. V praxi tuto možnost využívalo jen malé množství zaměstnavatelů, protože čerpání dovolené často probíhá operativně dle aktuálních potřeb provozu a preferencí zaměstnanců.
Kolektivní vyjednávání při více odborových organizacích
Pokud u zaměstnavatele působí více odborových organizací a ty se nedohodnou na společném postupu při kolektivním vyjednávání, nově zaměstnavatel jedná s tou organizací, která má největší počet členů. Případně jedná s více odborovými organizacemi, které mají dohromady nejvyšší členskou základnu.
Tato úprava má za cíl zjednodušit a zefektivnit kolektivní vyjednávání, které bylo v minulosti často komplikováno nejednotným postupem menších odborových organizací.
Změny zákoníku práce přinášejí zaměstnavatelům větší flexibilitu, zároveň však kladou důraz na správné nastavení vnitřních procesů a pracovněprávní dokumentace.
Pokud si nejste jistí, jak nové povinnosti správně promítnout do praxe, kontaktujte nás – rádi vám pomůžeme se zorientovat.
Připravilo pro vás Bineo Bohemia, odborník na účetnictví, mzdy a daně s působností v Brně.